Pod Nuselákem

Dívky krátké sukně z šatních
skříní vyndají všude voní
jaro a ptáci zpívají v horách
začal zase v noci padat
mokrý sníh všichni se
usmívají všichni se usmívají

pekař čerstvé housky
do výkladu vystaví metař
čistí chodník a ploty
rezavý v horách začal
zase v noci padat mokrý
sníh všichni se usmívají
všichni se usmívají

a já nedýchám
a já nedýchám

odešla si náhle není
pro co žít není na co
čekat je čas odejít bylo
to tak snadné je to
jako sen všichni se
usmívají pod nuselákem

a já nedýchám
a já nedýchám

možná chci a možná
ne ale stejně to tak
zůstane to co jsem
chtěl ti povědět
už nestihnu říct

a já nedýchám (kde jste
všichni byli když jí rvali šaty)
a já nedýchám (kde jste
všichni byli když jí znásilnili)